Je to už opravdu hodně dávno, kdy můj kamarád dodělal školu a učil se na automechanika, protože on se rád vrtal v autech. Už jako malý kluk vždycky něco rád rozmontoval, třeba když bylo něco doma rozbitého, tak si to rychle vzal a zkoušel to opravovat. A když to potom náhodou nějak opravil, tak to zase vzal, aby to mohl rozmontovat. Jednoznačně ho bavilo vrtat se v motorech. Nebo v něčem, čemu se říká už rozbitá technika a podobně. Jeho rodiče určitě z něj museli mít radost. Kolikrát se také stalo, že jim třeba vzal potají lampičku anebo ovladač a všechno rozbil. Jenom aby si takhle s tím hrál.
Tohle dělal i můj syn. Také si rád hraje s rozbitými věcmi a potom si myslí, že to opraví. A proto, aby můj kamarád také mohl stále zůstat u své záliby a u svého koníčku, tak šel studovat na automechanika. Já si myslím, že každý kluk se rád hrabe v motorech. A aby toho nebylo málo, tak on mi potom ještě řekl, že by chtěl znát také další věci, kde by se třeba mohl také vrtat v autě. Když jsem si říkala, že bych také mohla být třeba automechanik, tak moje maminka mi řekla, že ať mě tohle ani nenapadnu. Jenomže proč? Já jsem se také dozvěděla od svého kamaráda, že vlastně práce s motorem může být veliká zábava.
Tam vlastně si můžete dát takovou pracovní dobu, jakou chcete. Když třeba podnikáte a máte vlastní firmu a jste tam dva nebo tři pracovníci, tak vlastně to ve třech může být prima. A tak jsem si řekla, že kdybych náhodou někdy v budoucnu chtěla být automechanik a pracovat s kamarádem, tak proč ne? Mezitím zatím dělám rozvozovou službu. Také pracuji pro svého kamaráda, nehrabu se v motorech, ale jezdím autem, rozvážím nářadí a také další balíky. A řeknu vám, že moc mě to baví. Tady jde vidět, že když se rádi hrabete v motorech anebo řídíte, tak potom práce řidiče je pro vás snová.