Stejně jako dívky, tak i mnozí chlapci se už od školních let věnují hudbě. Buď je to výuka na hudební nástroj, nebo zpěvu. V současné době to jsou Základní umělecké školy, ve kterých je možné s hlasem pracovat. Vpočátku zní dívčí i chlapecké hlasy obdobně. Sopránem ale do budoucna vládnou, až na malé výjimky, převážně jenom ženy. Tuto vysokou polohu hlasu většina chlapců po mutaci ztratí a posunou se přes mezzosoprán k altu. Ve se kterém většina cítí zase jako doma. A v chlapeckých pěveckých sborech tímto hlasem, doplněným kontraaltem, zpívá většina zpěváků.
Pokud zůstane mužům láska ke zpěvu i v dospělosti, často se stane z koníčka i zaměstnání. A kroky mladého muže vedou ke studiu na konzervatoři. Které je dobrou průpravou pro profesní kariéru na prknech, která znamenají svět. Většina sboristů je vybavena barytonem. Mužským hlasem ve střední poloze. Mezi tenorem a basem. Který se ještě rozlišuje na lyrický, hrdinný či charakterní. To podle role, do které je zpěvák obsazen. Basbaryton tvoří mezistupeň mezi barytonem a basem. Oproti kterému ale působí jemněji. Všichni, kdo jsou obdařeni tímto hlasem dosahují velkého rozsahu. A operní pěvci tak často mohou zpívat jak role basové, tak barytonové.
Nejhlubší mužský hlas je basový a na posluchače působí přímo magicky. Proto jsou zpěváci s tímto hlasem často obsazováni do hlavních rolí tragických uměleckých děl. Rozlišuje se bas seriózní a bas buffo. Tím, že je tónový rozsah těchto pěvců dvouoktávový, často vystupují v pěveckých sborech. Ve kterých speciální technikou vyzpívají i tóny, které jsou ještě o celou oktávu nižší. A jsou označeny jako basy profondní. Zajímavou mužskou kategorii tvoří kontratenor. Který je vyzpíván falzetovým hlasem ve vysokých sopránových polohách. Tyto hlavové tóny sice běžně spadají do ženského repertoáru. Ale pokud zazní v mužském operním podání, následuje vždycky bouřlivý aplaus.