Category Moto

Dříve jsem opravdu snila o motorce, potom jsem si pořídila takovou lehkou motorku. Myslela jsem si, že na ní budu jezdit opravdu hodně dlouho. Jenomže když se potom měnily zákony, tak motorka byla opravdu omezená do pětadvaceti kilometrové rychlosti. A moje motorka jezdila pětatřiceti kilometrovou rychlostí, tak jsem si řekla, že tohle je opravdu hrozné. A tuto motorku, nebo spíše takovou elektrokoloběžku, která byla silnější, měla jsem jí sotva rok, vůbec jsem ale nevěděla, že se tyto zákony budou měnit. Ale co dělat? Kdybych věděla, že se tyto zákony na motorky nebo elektrokoloběžky či elektrokola budou opravdu hodně měnit, že to bude takhle přísné, tak bych si logicky takovou silnou elektrokoloběžku vůbec nepořídila.

Nechtěla bych ani žádnou motorku anebo skútru či babetu. Jenomže bohužel už se stalo. Zkoušela jsem to nějak ještě v nějakém elektro obchodě, zda nemohou omezit rychlost, bohužel to tak nešlo. Takže jsem svou motorku musela prodat, i když jsem nechtěla. Samozřejmě, že jsem na tom také prodělala. Prodala jsem ji asi o deset tisíc méně, než za co jsem ji koupila, protože jinak by to nikdo nechtěl.

Pořídila jsem si tedy nakonec potom nějakou lehkou elektrokoloběžku. Ta už má pětadvaceti kilometrovou rychlost a je to maximální její rychlost. Navíc ani bez řidičského oprávnění bych silnější elektrokoloběžku nebo motorku vůbec řídit nemohla. Takže jsem ráda, že mám alespoň tohle, protože já řidičské oprávnění mít nemohu, protože ze zdravotních důvodů se na to nehodím. Tak jsem ráda, že alespoň mohu mít elektrokoloběžku a také elektrokolo. Bohužel můj sen o motorce se mi nesplní ani bohužel nemůže ani splnit. Chtěla jsem babetu anebo velice oblíbenou a populární vespu. Znáte vespu? Je to opravdu ideální krásná městská italská motorka. Tuhle jsem vždycky chtěla, protože miluji Itálii. 

Je to už opravdu hodně dávno, kdy můj kamarád dodělal školu a učil se na automechanika, protože on se rád vrtal v autech. Už jako malý kluk vždycky něco rád rozmontoval, třeba když bylo něco doma rozbitého, tak si to rychle vzal a zkoušel to opravovat. A když to potom náhodou nějak opravil, tak to zase vzal, aby to mohl rozmontovat. Jednoznačně ho bavilo vrtat se v motorech. Nebo v něčem, čemu se říká už rozbitá technika a podobně. Jeho rodiče určitě z něj museli mít radost. Kolikrát se také stalo, že jim třeba vzal potají lampičku anebo ovladač a všechno rozbil. Jenom aby si takhle s tím hrál.

Tohle dělal i můj syn. Také si rád hraje s rozbitými věcmi a potom si myslí, že to opraví. A proto, aby můj kamarád také mohl stále zůstat u své záliby a u svého koníčku, tak šel studovat na automechanika. Já si myslím, že každý kluk se rád hrabe v motorech. A aby toho nebylo málo, tak on mi potom ještě řekl, že by chtěl znát také další věci, kde by se třeba mohl také vrtat v autě. Když jsem si říkala, že bych také mohla být třeba automechanik, tak moje maminka mi řekla, že ať mě tohle ani nenapadnu. Jenomže proč? Já jsem se také dozvěděla od svého kamaráda, že vlastně práce s motorem může být veliká zábava.

Tam vlastně si můžete dát takovou pracovní dobu, jakou chcete. Když třeba podnikáte a máte vlastní firmu a jste tam dva nebo tři pracovníci, tak vlastně to ve třech může být prima. A tak jsem si řekla, že kdybych náhodou někdy v budoucnu chtěla být automechanik a pracovat s kamarádem, tak proč ne? Mezitím zatím dělám rozvozovou službu. Také pracuji pro svého kamaráda, nehrabu se v motorech, ale jezdím autem, rozvážím nářadí a také další balíky. A řeknu vám, že moc mě to baví. Tady jde vidět, že když se rádi hrabete v motorech anebo řídíte, tak potom práce řidiče je pro vás snová. 

Já si vzpomínám, když za mnou přišel můj partner a řekl mi, že by si přál koupit motorku. Já jsem na něj koukala s otevřenou pusou a opravdu jsem si myslela, že si ze mě partner dělá jenom srandu, že si ze mě partner jenom utahuje, ale nakonec z toho bylo takové, že je partner si ze mě vůbec neutahoval a opravdu si chtěl pořídit motorku. Co tohle znamená? Jak si může partner chtít koupit motorku, když jeho bratr se na tom už dvakrát vyboural a už od té doby nemůže jezdit na motorce a sotva ujede na kole pár metrů? Řekla jsem si, že tohle nemůže myslet vážně a že je to snad nějaký škaredý vtip.

Nebo že se mi to jenom zdá, protože jsem se ještě ten den zeptala partnera, jestli opravdu myslel vážně, že si chce pořídit nějakou motorku. A on mi řekl, že ano, že se mi tohle vůbec nezdálo, že motorku jednoznačně chce.  Byla jsem v šoku, stále jsem tomu nemohla uvěřit, ale partner mi řekl, že prý tohle mě nemusí zajímat. To mě ještě víc překvapilo. Opravdu to bylo takové neuvěřitelné. Jak někdo někomu může doporučovat motorku, když on sám se na tom zmrzačí a už nemůže na motorce vůbec jezdit? A skoro nemůže jezdit ani na kole? Bylo to takové divné. Tak jsem se potom také zeptala jeho bratra a on mi řekl, že už se začíná pomalu také učit znovu jezdit na motorce.

On říkal, že na motorce nejezdil dva roky, protože se bál. Bál se usednout za motorku, protože i když se na ní dvakrát vyboural a jednou to dopadlo špatně, tak si sám sobě slíbil, že už na motorku opravdu nikdy nesedne. Jenomže se to změnilo. A když můj bratr viděl jeho bratra, jak prý také už se učí na motorce, tak můj partner také dostal na motorku chuť. Alespoň takhle mi to řekl, že prý na motorku dostal chuť. Opravdu hodně mi to šokovalo. Nevěděla jsem, co mám dělat, ale co jsem měla udělat? Jednoznačně to nemůžu přeci partnerovi zakázat, aby si nepořídil motorku. Samozřejmě, že si ji pořídil. Budu doufat, že se na motorce nikdy nic nikomu nestane.