Bitcoin patří do virtuálních měn mimo jiné zvaných také jako kryptoměny. Hlavní výhodou a důvodem, proč je měna tak oblíbená, je jeho decentralizace. To znamená, že je bitcoin navržen tak, aby nikdo, dokonce ani autor, vláda nebo jiné skupiny nedokázali jakkoliv měnu ovlivňovat. Nedokáží dokonce ani ovlivňovat jeho kurz a způsobovat inflaci.

Tato měna existuje od roku 2009, kdy ji vytvořil člověk nebo skupina lidí zvaná jako Satoshi Nakamoto. Na rozdíl od ostatních reálných měn není bitcoin závislý na bance nebo státu. Bitcoiny mohou být ukládány v počítači ve formě souboru s peněženkou nebo pomocí služby třetí strany. Tato měna se nedá jakkoliv padělat nebo zneužívat. Celkové množství bitconů, které mohou být vytěženy, je asi 21 000 000. Růst měny se postupně zpomaluje a poslední bitcoin by měl být vytěžený v roce 2140, avšak drtivá většina bude vytěžena v roce 2030. Bitcoin lze rozdělit až na 8 desetinných míst a těmito částmi je možno různě platit na internetu a takto měnu různě přeposílat bez potřeby mít celý 1 bitcoin.

Princip fungování
Veškerá komunikace online probíhá pomocí počítačového programu, který komunikuje s dalšímu uživateli. Těžaři „těží“ tyto bitcoiny pomocí poskytování vlastního počítačového výkonu pro potvrzování  transakcí v síti. Tito těžaři se obvykle shlukují do tzv. „mining poolů“ v překladu těžící bazény. Díky tomuto uskupení pracuje více těžařů na vytěžení jednoho bloku a díky tomu mají na vytěžení tohoto bloku větší šanci, než kdyby těžili sami.

Tuto odměnu si poté rozdělí, letos je cena jednoho bloku 12,5 Bitcoinů. Odměna za vytěžený blok se každé čtyři roky snižuje na polovinu, takže  9. 7.2016 došlo k rozpůlení hodnoty bloku z 25 Bitconů na 12,5 Bitcoinů. Samotnému těžařovi s průměrným výkonem by doba vytěžení jednoho bloku trvala asi 5 let, místo toho může každý den dostávat nějakou část každého vytěženého bloku v jeho seskupení.

Každá mince má dvě strany
Ať už jste se rozhodli (či třeba teprve plánujete do budoucna pro jakýkoli styl vychovávání vlastních potomků, je třeba se smířit s tím, že žádný přístup není dokonalým návodem na úspěch. Různé přístupy k výchově mají své plusy a mínusy a každý rodič tak musí sám zvážit, se kterými negativy je ochoten počítat a případně se s nimi je schopen vhodně poprat.

Jaké výchovné styly tak nejčastěji lze nalézt v odborné literatuře jakožto hlavní proudy smýšlení o „správnosti“ přístupu k malým dětem a dospívajícím adolescentům?

1. Autoritativní výchova
Jedná se o přístup založený na téměř absolutní moci rodiče. Ten je strůjcem veškerých pravidel, které musí dítě dodržovat, aby bylo takzvaně „odměňováno“, tedy považováno za „hodné“ a mohlo se úspěšně vyhýbat trestům za svou neposlušnost.
Tresty nemusejí být zrovna fyzické povahy (nejedná se o týrání dítěte!), ale mohou se projevovat jako nejrůznější zákazy či znevýhodnění trestaného jedince.

Pozitive této výchovy je fakt, že dítě skutečně poslouchá, tedy neodmlouvá, není drzé a dle očekávání rodičů plní jejich příkazy, jak nejlépe umí. Negativem podobné výchovy je ten fakt, že dítě se takto neprojevuje z vlastí vůle, pouze ze strachu z testu a když není pod dohledem rodičů, může být jeho chování vystupňováno opačným směrem. Dítě též není vedeno ke schopnosti komunikovat a obhájit vlastní názor na konkrétní věc.

2. Liberální výchova
Jedná se o rodičovský přístup, který jako by byl úplným opakem autoritativního přístupu. V tomto případě není dítě vedeno k tomu, jak se chovat a co si myslet. Naopak. Je to právě potomek, kolem kterého se točí veškeré dění v rodině. Rodiče věří, že dítě samo nejlépe ví, co je pro ně j dobré, a proto mu nestanovují hranice (ani takové, které jsou pro něj skutečně vhodnými!).
Pozitivem podobného přístupu k výchově je fakt, že dítě není omezováno, má vlastní životní prostor a nemusí bezmyšlenkovitě plnit to, co mu diktuje okolí. Negativem bývá častá nezvladatelnost takových dětí, jelikož se nikdy nenaučily, že musejí brát ohledy na druhé.

3. Demokratická výchova
Tato je jakýmsi středovým bodem mezi oběma již zmiňovanými extrémy. Dítě zde není vychováváno pod pohrůžkou trestů, je vedeno ke komunikaci s rodičem (tato však musí probíhat vhodným způsobem), zároveň má ovšem v kritických bodech výchovy stanoveny hranice, za něž by nemělo vstoupit. Z hlediska všech tří stylů výchovy lze řídi, že demokratický přístup by měl být zřejmě nejvhodnějším východiskem.

Všichni si představujeme, že co je ekologické, to je automaticky špatně. Je to zažité a neustále podporovaný mýtus, který stále přetrvává a žije v zákoutích České republiky. Někteří už přicházejí na to, že zvláště ekozemědělství, mimo jiné i ekologický průmysl, není jenom složitá komplikace všem těm poctivým farmářům, kteří jenom chtějí sázet ideálně odpad z Černobylu, aby brambory pěkně rostly a za všechno stejně může EU a Kalousek. Po snězení takových brambor se občas také přistihnu, že za to, jak jsem se sekl nožem může také Kalousek, ale je dobré se teď trochu povznést a podívat se vlastně, co by mohla ekologie přinést do tohoto starého odvětví.
 

Čistější a lepší

Produkty pěstované poctivě, po staru, bez užití nejrůznějších chemických postřiků, jsou sice pracnější na výrobu a to se také odráží i v ceně (mimo jiné také se tam odráží i délka, která je podstatně prodloužená, například u kuřat a domácí zvěře), zato ale si můžete být jisti, že v takovém produktu, pokud je tedy nešizený, nenajdete nic, než to, co si chcete koupit – tedy poctivý plátek kuřecího nebo hovězího, zbavený strachu z antibiotik a různých jiných vylepšováků dnešního zemědělství. Kromě jedné nejmenované firmy a jednoho nejmenovaného člověka, který jen tak mimochodem řídí také i stát, tu najdeme velmi málo dobrých prodejců a chovatelů, kteří se opravdu starají a když už, je toho zatraceně málo. Ekologické zemědělství nemá ale jenom vliv na kvalitu produktu, ale také na kvalitu prostředí, ve kterém žijeme všichni, i pan hlavní řídící. Ekologické zemědělství je především a v prvé řadě šetrné a snaží se ho uchovávat i pro další generace.
 

Více práce = více práce

Vypěstovat takhle ekologicky cokoliv je velmi náročné – je třeba spousta lidí, trpělivosti a strojů. To všechno by mohlo ekologické zemědělství přinést. Tedy více práce, protože na obdělávání je toho třeba, stejně tak do chovu, to znamená ještě nižší nezaměstnanost a také kvalitnější suroviny. Vyhrají tedy jak zaměstnanci, tak spotřebitelé, kteří si, alespoň dle nejnovějších světových trendů, stále více potrpí na nešizené a poctivé jídlo. V Kalifornii se v ekologickém průmyslu a zemědělství zaměstnává více než deset procent obyvatel a celkově stát roste mnohem rychleji, než ostatní okolní státy.
 
Ekologie, to není pouze okamžitý přínos, ale především dlouhodobá investice do zdravé země a kvalitní hospodářské situace a ke šťastnějšímu obyvatelstvu – a to nejen dle statistik.

Existuje spousta míst, které nabízejí přivýdělek. Můžete z toho udělat váš hlavní příjem, ale moc od toho nečekejte. Opravdu to berte jako peníze navíc, což bezpochyby tyto práce představují, ale není to nic, co byste mohli skutečně dělat. Pokud tedy máte šanci zajistit si práci na HPP, tak do toho určitě jděte, protože taková práce na internetu má řadu úskalí, co se týče běhu na delší dobu.
 
a)       Řada zaměstnavatelů vás zaměstná buď na dohodu, nebo na nějakou smlouvu o dílo. Ani z jednoho vám nepůjde, pravděpodobně, nic na důchod, ani z jednoho nemusíte odvádět daně, ani z jednoho nepůjde sociální a zdravotní, pokud jste například studentem. Takže opravdu to berte jako přivýdělek.
b)      Je to stejná práce jako práce v „reálu“. Ovšem děláte hlavně doma, což je velké plus hlavně pro lidi, vytížené, kteří potřebují tohle skloubit se studiem nebo prací na hlavní pracovní úvazek.
 
A teď se tedy podíváme, jaké práce můžeme najít on-line a čím se tedy můžeme zabývat. Samozřejmě tady nepočítáme ty práce, které se částečně vykonávají i na místě práce, tedy mimo domov, a také vynecháváme ty práce, které jsou už permanentního charakteru, daníte, má výhody zaměstnance na HPP dle zákoníku práce apod.

 
1)      Psaní článků = nejrozšířenější činnost na internetu. Spousta autorů se zaměřuje na ty skutečně výdělečné práce a tyto články, které slouží jako vata, výplň, nebo nejsou tak atraktivně ohodnoceny, mohou být nabízeny amatérským pisálkům. Není to žádná hrůza, ba naopak. Ale opravdu to slouží jako přivýdělek.
2)      Telekomunikace = další práce, kterou můžete dělat z domova. Tady je sice odměna vyšší, ale hodně se to blíží skutečné práci, byť můžete jen shánět klienty. Dobré je, že jste hodnoceni za výsledky, takže můžete excelovat nebo naopak neexcelovat – každopádně volba je na vás.
3)      Marketing = zde se můžete uplatnit opravdu na rozmanitých pozicích, můžete spravovat účty, spravovat weby, shánět fanoušky a followry. Je to velmi rozmanitá práce, která vám i něco dá navíc.